Logo regionálního portálu mkrumlovsko.cz

Regionální zpravodajství

Plavci s Janem Vančurou vystoupí na Hudebních slavnostech v Moravském Krumlově

Mirka Strejčková, Moravskokrumlovské noviny
neděle 24.4.2016

Ilustrační foto
Autor: stock.xchng

V rámci festivalu Hudební slavnosti, který se uskuteční 12. května v Moravském Krumlově, vystoupí v 19:00 Jan Vančura se skupinou Plavci. O blížícím se vystoupení, jeho hudební kariéře a mnohém dalším s ním pro zpravodaj Moravskokrumlovské noviny udělala rozhovor Mirka Strejčková.

Na Hudební slavnosti zavítáte do Moravského Krumlova. Prozraďte nám, v jakém složení přijedete zahrát.

Složení je standardní již třetí rok. Moje MALIČKOST, Jakub Racek, excelentní kytarista, vítěz mnoha mezinárodních kytarových soutěží, dále Mário Bihári, skvělý hráč na akordeon a držitel ceny „Anděl“, a kontrabasista Lukáš Pelc. Všichni také výborní zpěváci. Pochopitelně nesmím zapomenout na učitele, studenty a žáky ZUŠ Moravský Krumlov, kteří si s námi na Hudebních slavnostech zazpívají. Slyšel jsem, že ZUŠ v Krumlově má vysoký kredit a úroveň. Moc se těšíme!

jan vančura

Jan Vančura, Moravský Krumlov

Patříte mezi zakládající členy skupiny Rangers - později Plavci... Mohou se posluchači v Krumlově těšit na písničky, které všichni dobře znají?

Určitě se těšit mohou, tedy pokud chtějí. Stěžijní „pecky“ Rangers-Plaveckého repertoáru jsou základním pilířem našeho koncertního programu. Některé třeba i v zajímavějších aranžmá, také díky instrumentální zručnosti mých kolegů.

V Moravském Krumlově si s Vámi zazpívají děti z místní ZUŠ. Vzpomínáte ještě, jak jste začínal v mládí s hudbou? Chodil jste také do nějaké hudební školy?

Já jsem v dávných letech absolvoval UŠ, která se v té době nazývala VHŠ, neboli Vzorová Hudební Škola. Navštěvoval jsem sborový a později sólový zpěv, a také jsem trochu chodil do houslí, resp. „za housle“.

Od začátků jsme se dostali k úspěšné kariéře. Máte spočítáno, kolik písní vůbec pro Vaši skupinu vzniklo? Kdo Vám písně skládal, psal texty?

Písní, ač to zní neuvěřitelně, byly a vlastně stále existují stovky. Nejpilnější autoři byli Milan Dufek a Tonda Hájek. Ostatní také přispívali autorsky, ale spíše nárazově. Já osobně se „pyšním jediným textem“, jedné z plaveckých nej „500 mil“. Na mnoha dalších písních se podíleli i renomovaní autoři, vně našeho seskupení.

Vaše nejoblíbenější píseň?

Z úplně jiného žánru, „Yesterday“. Na Beatles jsem vyrostl. Tato skladba zazněla na mé první svatbě, na mé druhé svatbě (tenkrát ji zahrál Michal David), i na třetí (tehdy v provedení Zdeňka Merty), ještě, že se nehraje také při rozvodech, kde bych ty ochotné kolegy pořád sháněl :-).

Po malé odmlce jste se opět vrátil na pódia. Bylo to Vaším steskem po posluchačích? Jak dlouho hrajete a zpíváte v dnešním složení?

Stýskalo se mi po posluchačích, příznivcích, celém tom kolotoči zájezdů, zkoušení, nahrávání, ale především po muzice. Stále více jsem toužil po návratu, který jsem realizoval v roce 2000. Jééé, to už je opět pěkná řádka let. A navíc se ještě letos dotknu 3 miliónů najetých kilometrů. To je slušná porce.

Zmínil jste, že působíte na hudební scéně 52...let. Mohu prozradit, že v příštím roce oslavíte kulatiny. Chystáte pro posluchače k této příležitosti koncerty?

Chystáme, a s oslavami začneme už letos v létě. Co kdybych to nestihl, ať mám radši náskok. Květnovými vystoupeními prakticky startuje série klubových večerů a koncertů, a budou probíhat od počátku léta 2016 až do 4. dubna 2017, který je dnem mých 70. narozenin.

Poslední koncert této narozeninové tour se uskuteční v pražském divadle Broadway, za účasti ČT a mnohých gratulantů z řad kolegů. Během večerů zazní klasické hity Plavců i v nových aranžmá a také otevřená životní zpověď z mého bouřlivého, muzikantského života. Moc se těším a věřím, že to do 4. 4. 2017 úspěšně dotáhnu.

Jene, prozraďte nám na závěr, jak relaxujete. Slyšela jsem, že jste si pořídil, štětce, barvy...

Ještě v nedávné době jsem relaxoval sportem, ale od chvíle, kdy udržím aspoň štětec, a nikoliv tenisovou raketu, jsem smířen, že můj nejprudší pohyb je dojít k malířskému stojanu. Tak se toho budu držet, nemám na mysli stojan, ale lásku k malování, resp. obrazům. Proč si některé nevystavit v nejbližším okolí, když už třeba do galerie ani nedojdu.

Maluji všechno, momentálně temperami, budu pokračovat kresbou, poněkud obtížná záležitost, a už se chystám na olej. To ale budu pěkně „zaflákanej“. Důležitá je pro mě radost, kterou to přináší, a navíc velký klid v duši. Ten potřebuji momentálně moc!!!


Článek byl převzat ze zpravodaje Moravskokrumlovské noviny se souhlasem vydavatele.

Byl článek zajímavý?

Udělte článku hvězdičky, abychom věděli, co rádi čtete. Čím více hvězdiček, tím lépe.

Reklama