V letošním roce se bude v Dolních Kounicích slavit několik kulatých výročí

Ilustrační foto
Autor: TIC Dolní Kounice

Rok 2017 je podle kroniky Dolních Kounic bohatý na kulatá a významná výročí. Letos si můžete připomenout například zánik kláštera, výstavbu kaple sv. Antonína, zřízení prvního obchodu, založení ČSSD, změnu vlastnictví zámku, zánik sirotčince nebo třeba příjem prvního televizního programu v Dolních Kounicích.

500 let (1517–1527)

Zánik kláštera – Po smrti probošta hraběte Jana VI. z Althanu v r. 1517 nastoupil Martin Göschel. Tento ambiciózní kněz přestoupil v roce 1521 na luteránskou víru a dokonce si vzal jednu z kounických jeptišek za manželku, domnívaje se, že doba je mu natolik příznivá, že dojde svých velikých cílů.

Chtěl totiž po zemských stavech, aby mu klášterní jmění bylo inkorporováno. Podle jeho vzoru pak i ostatní jeptišky vedly údajně neřestný život. To vše mělo za následek, že jej olomoucký biskup suspendoval a král Ludvík Jagellonský na něj vydal vyhošťovací rozkaz, ale Göschel toho nedbal a zůstal v klášteře až do r. 1526.

V Praze na český trůn mezitím nastoupil Ferdinand I. Habsburský, o kterém se mnozí domnívali, že je tolerantní vůči nekatolickým církvím a že u něj tito snáze prorazí. Tak se domníval i Göschel, který potom, co se uchýlil do Mikulova k Novokřtěncům, byl povolán Ferdinandem do Prahy.

Sem Göschel přišel, ale panovník jej nechal uvěznit, vyslýchat právem útrpným a hlavu mu zachránila pouze přímluva některé šlechty, která dosáhla toho, že nebyl upálen za živa, ale byl na jejich přímluvu předán olomouckému biskupovi Stanislavovi Pavlovskému. Ten Göschla nechal znovu uvěznit a ve vězení nakonec Göschel umírá.

Mezi tím zbylých jedenáct řeholnic si zvolilo za nového probošta Jana, avšak pohoršlivý život, který byl v klášteře veden, přivedl okolní obyvatelstvo k přepadení kláštera. Jeptišky se rozutekly po království a chrám byl částečně zpustošen a zneuctěn. Podle místní pověsti prý byly jeptišky přepadeny v noci a vyvražděny místními řezníky.

Poté se celého majetku ujaly Moravské zemské stavy a ty předaly panství nakonec panovníkovi Ferdinandu I. Habsburskému, neboť se vlastně jednalo o královský klášter. Ferdinand na čas zastavil panství královně Marii – vdově po Ludvíku Jagelonském, a nakonec dne 3. října 1537 dědičně prodáno celé panství místokancléři českého království panu Jiřímu Žabkovi z Limberka.

360 let (1757)

Kaple sv. Antonína – Roku 1757 byla dřevěná kaple nahrazena stavbou zděnou, neboť nestačila velkému počtu poutníků. Náklady na stavbu hradil kníže Karel Maxmilián z Dietrichsteina. Kaple byla postavena brněnským stavitelem Františkem Antonínem Grimem, který žil v letech 1710 až 1784.

220 let (1797)

První obchod – Prvním typickým obchodem zřízeným v Dolních Kounicích, bylo v roce 1797 krupařství rodiny Bartoňkovy na náměstí Míru č. p. 217. Ten přešel v r. 1860 do rukou firmy Unzeitlich. Teprve pan Matěj Nešpůrek z něj v r. 1881 zřídil skutečný obchod. V r. 1906 jej koupil pan Bedřich Šimbera a pokračoval v obchodní činnosti.

130 let (1887)

Česká strana Sociálně demokratická – První oficiální českou politickou stranou byla strana Sociálně demokratická. V Dolních Kounicích byla založena roku 1887, v době, kdy sílily germanizační snahy německé menšiny a kdy byl starostou na radnici František Ježek.

90 let (1927)

Klášter – Zámek i s klášterem přešel do vlastnictví původně hraběcího správce Emila Tomce. Ten předal kostelní zříceninu kláštera do správy právě se tvořícímu „Komitétu pro záchranu památek v Dolních Kounicích“, čímž se tato vzácná památka stala obecně přístupnou, neboť společnost v ní zajišťovala průvodcovskou činnost.

Zámek – Po První pozemkové reformě roku 1927 zámek získal bývalý správce hraběte Herbersteina Emil Tomec.

Komitét – Vznikl Komitét pro záchranu památek v Dolních Kounicích, čímž se tato vzácná památka stala obecně přístupnou, neboť společnost v ní zajišťovala průvodcovskou činnost.

Sirotčinec – Byl zrušen místní Masarykův okresní sirotčinec a sirotci předáni do zemských ústavů – např. do Rajhradu.

80 let (1937)

Zámek – Kolem roku 1935 Emil Tomec zemřel a majetek zdědil jeho bratr Bohuslav, svobodný, starý a hluchý pán. Ten se nestačil postarat ani sám o sebe a proto prodal zámek v roce 1937 tehdejšímu obecnímu tajemníkovi Karlu Rubešovi, údajně za 2000 Kč, stravu a 10 Kč měsíčního kapesného.

Rok 1937 v Dolních Kounicích, Foto: Dolnokounický zpravodaj

Bohuslav si prý často stěžoval, že se má u Rubeše zle, že mu nedá najíst. Bydlíval v tzv. purkrabství, vlevo u druhé brány. Za nějaký čas byl Bohuslav Tomec nalezen v řece Jihlavě utopený. Rubeš byl i uvězněn a vyslýchán, ale nakonec pro nedostatek důkazů propuštěn.

70 let (1947)

Železnice – Na schůzi rady MNV 24. ledna 1947 byla provedena změna regulačního plánu města. Počítá se s tím, že z Ivančic povede železnice směrem k Pravlovu. Měla vést po levém břehu řeky

60 let (1957)

Komunikace – Roku 1957 prošla ulice Benátky zásadní rekonstrukcí. Byla vybudována kanalizace a chodník o délce 415 metrů. Byl zhotoven betonový taras v délce 300 metrů. V Jiráskově ulici položen chodník o délce 100 metrů. V Tovární ulici položen chodník o délce 330 metrů a 190 metrů obrubníků.

První televizor – V Dolních Kounicích lze přijímat televizní program. První televizor si pořídil 7. dubna Stanislav Bureš, Jiráskova č. 403/13. Nežli si i další sousedé a známí televizor pořídili, umožnil jim v domě jeho sledování.

Vodovod – Ve spodní části ulice Antonínská byl nákladem 20 000 Kčs vybudován dílčí vodovod.

Nález – V hliništi cihelny na Karlovské ulici byla při bagrování objevena mamutí lopatka, kloub a další. Nález se nedochoval.

Most – Začínají stavební práce související se stavbou nového mostu. Jsou zbourány domy na Masarykově náměstí. Na druhé straně (levá strana řeky) se bourá kadeřnická a holičská provozovna. Stavební práce na mostě řídí Ing. Lubomír Padrta, Komenského č. 90/47.

Obyvatelé – V Dolních Kounicích je 2 682 obyvatel.

50 let (1967)

Televize – Československá televize natáčela 21. září šot ze života obyvatel obce Dolní Kounice. První záběry patřily oddílu vodákům Dynama Dolní Kounice. Filmaři pořizovali záběry krajiny, Státního statku a osob, které za své vyprávění obdržely honorář 70 Kčs. Premiéra dokumentu byla v únoru 1968.

Obyvatelé – V Dolních Kounicích je 2 624 obyvatel v 757 domech s popisným číslem.

Hody – Fotbalisté uspořádali v září na Mlýnském náměstí Václavské hody. Další hody se nekonaly kvůli změně politické situace ve státě. Obnoveny byly až roku 2014.

40 let (1977)

Autobusová čekárna – Dokončena čekárna na autobusovém nádraží U Synagogy, nákladem 60 000 Kčs. Tento nevzhledný betonový kolos se ovšem nesetkal s velkým pochopením občanů. Prostor se postupně stával útulkem pro některé asociální občany a byl zaplněn oharky cigaret a lahvemi od alkoholu. V roce 2002 byla čekárna zbourána.

20 let (1997)

Plynofikace, vodovod – Dokončena plynofikace města, která začala roku 1995.

Prapor – 17. ledna obdržely Dolní Kounice od Parlamentu České republiky právo užívat prapor. Je na něm zobrazeno rudé pole se symbolem města – krahujec s vinným hroznem v zobáku.

Pravoslavný kostel – Bývalý pravoslavný kostelík Svaté trojice byl odsvěcen a připadl obci. Protože objekt chátral, prodala jej obec majiteli domu Růžová č. 210/22, ke kterému dříve patřil. Majitel kostelík zrenovoval.

Článek byl převzat z Dolnokounického zpravodaje se souhlasem vydavatele.