Tip na výlet: Z Dolních Kounic za krásami přírody i památek

Ilustrační foto
Autor: Dolnokounický zpravodaj

Dolní Kounice–Moravské Bránice–Železňák–Nové Bránice–Dolní Kounice; trasa 11 km; cca 3 h; výškový profil 74 m.

Vycházíme z Dolních Kounic z Masarykova náměstí a dáme se přes most vlevo po levém břehu řeky Jihlavy. Můžeme jít po chodníku ale i kolem řeky. K prohlídce Moravských Bránic lze využít na křižovatce směr Brno informačních tabulí se zají- mavostmi obce.

Pokračujeme na nádraží, potom po silnici na Ivančice. Pod mostem „Železňákem“ přecházíme na pravý břeh řeky Jihlavy a vracíme se po proudu řeky lesem do Kounic. Kolem hřbitova přicházíme do Nových Bránic. V zátočině míjíme poučný informační panel o obci. Můžeme pokračovat buď přes „dědinu“ nebo kolem řeky. Procházku lze různě obměnit, zkrátit nebo naopak podrobně projít jednotlivá zajímavá místa. Tato procházka nám poskytuje jak poznání našeho nejbližšího okolí, tak i krásu místní přírody a nejbližších památek.

Moravské Bránice

Nejpravděpodobnější písemná zmínka o vzniku Moravských Bránic je z roku 1276. Bránicemi protéká potok Bukovina. Vyvěrá ze sběrných jezírek. Kolem hřbitova teče potok Lozarka, do potoka Bukovina se vlévá pod silnicí u hřbitova a ústí do rybníka a řeky.

Nádražní budova stanice Moravské Bránice stojí na vyvýšenině západně od obce 250 m. n. Postavena byla v letech 1868–1870 s názvem Dolní Kounice. Ze stanice vedou souběžně dvě železniční tratě, do Oslavan a Hrušovan nad Jevišovkou. Trať Hrušovany nad Jevišovkou–Brno stavěli italští a chorvatští dělníci a její provoz byl zahájen 15. září roku 1870.

První vlak táhla lokomotiva s názvem „Bránic“. Stanice byla a je důležitým železničním uzlem. Voda pro potřebu parních lokomotiv byla vháněna do nádrže u nádražní budovy pomocí parního stroje ze studny domku pod nádražím při silnici do Ivančic, který sloužil jako vodárna, dříve zvaném „Mašinhóz“. Dnes je z vodárny soukromý hostinec „Na vodárně“ (s možností prohlídky původního vybavení).

Železniční most v údolí nad řekou Jihlavou byl postaven v letech 1868–1870 francouzskými železárnami. Délka konstrukce byla 373,5 m, výška 44,8m. Úvahy, že viadukt je Eiffelovým mostem, nejsou podložené fakty.

Zajímavostí je, že dne 15. září roku 1870, kdy touto tratí projel první slavnostně vyzdobený vlak, byl přítomen rakouský císař František Josef I. avšak z obavy před zřícením viaduktu jej raději přešel pěšky. Most otevřel důležité železniční spojení mezi Brnem a Vídní.

Provoz po mostě byl ukončen 9. listopadu 1978. Zachováno bylo Železniční most pouze jedno krajní pole mostovky (nejbližší k Moravským Bránicím) s pilířem a podpěrou, které zůstalo kulturní památkou. Provoz na novém mostě byl zahájen 9. listopadu 1978. Hlavní ocelový nosník jednokolejného mostu má délku 387 m, niveleta koleje je ve výšce 44,5 m nad hladinou řeky. Pět pilířů bylo realizováno formou plnostěnné ocelové rámové konstrukce. Nový most, pro který je používán název Nový ivančický viadukt, byl postaven souběžně se starým, 15 m po proudu řeky.

Nové Bránice

Do roku 1946 se Nové Bránice jmenovaly Německé Bránice. Leží na pravém břehu řeky Jihlavy 198 m nad mořem v blízkosti Dolních Kounic. Osada byla založena po bratrovražedné bitvě Čechů s Moravany dne 10. prosince 1185 po bitvě u Loděnic. Do roku 1276 patřila osada klášteru Rosa coeli v Dolních Kounicích.  Dne 5. června 1938 byl u školy odhalen pomník T. G. Masaryka.

Článek byl převzat z Dolnokounického zpravodaje se souhlasem vydavatele